Existuje-li tedy "diskurs", jenž není pouze skladištěm prázdných jazykových slupek, archivem struktur ani svědectvím odtažitého těla, nýbrž který je naopak samotným živlem praxe, implikující soubor nevědomých, subjektivních a sociálních vztahů v útočném, přisvojujícím, destruktivním a konstruktivním postoji, potom je to dozajista tady...
Cituji z článku na serveru Lupa: Lokalizace je dnes ve fázi prvního draftu, t.j kroku III podle číslování CCi. První draft byl vytvořen studentem právnické fakulty Petrem Jansou pod záštitou Iuridicum Remedium a byl připomínkován vedoucím jeho diplomové práce. Nyní čeká na připomínkování od zástupců pracovní skupiny a dalších přizvaných expertů (především z řad znalců autorského zákona). Pokud má někdo čas a chuť se připomínkování prvního draftu zúčastnit, ať kontaktuje Iuridicum Remedium. Připomínky budou prodiskutovány na semináři dne 31. 7. na půdě Národní knihovny,
Samotné předložení textu licence k druhému veřejnému připomínkování po dobu jednoho měsíce je jednou z podmínek zadaných pro jednotlivé lokalizace přímo společností Creative Commons International. Toto připomínkování bude probíhat online a potrvá přibližně jeden měsíc. Začít by mělo počátkem letošního srpna a jednotlivé připomínky bude možné zasílat pomocí webového formuláře na stránkách české lokalizační iniciativy, e-mailem, popřípadě i telefonicky.
Konference většinou probíhala v 3 - 4 paralelních blocích, témat na výběr bylo dost a znatelné bylo i české zastoupení. Zajímavé byly příspěvky o digitální distribuci filmu a blok/workshop on-line archivů. Ten zahájil Rick Prelinger z archive.org velmi zahuštěným úvodem o tom, k čemu jsou archivy, pojmenoval aspekty společenské i právní a celé téma projel takovou rychlostí, že sem nestíhal zajímavosti si zapsat, naštěstí existují moderní technologie záznamu zvuku, tak se k tomu snad vrátím. Pak prezentace evropské sítě televizních archivů VideoActive, odkaz sem uz daval dříve, Maďarský NAVA, národní audiovizuální archiv - nahrává realtime TV stanice, archivuje pořady a má portál pro přístup, z kterého může TV stanicím odvádět poplatky, kromě toho je přístupný na privátní síti asi 600 NAVA points ve školách galeriích, knihovnách apod. (druhý obrázek). Člověk nechápe jam může být v čechách s NFA situace tak katastrofální!
Na třetí fotce sedí vlevo Rick Prelinger na zemi, vpravo pak Ivan Klimeš si chystá svou vtipnou keynote.
Poslední příspěvek, po kterém jsem už nebyl schopen ničeho dalšího než vyhledat trochu stínu a zakouřit si marihuanovou cigaretu, byl o švédské pornografii 70. let, kterou slečna přednášející propojila s feministickým hnutím tehdejší doby a obvzláště zdůrazňovala význam klitoriálních orgasmů v ženském sexuálním sebeuvědomění. Aj ta filmová věda!
From June 19 to June 22 the NECS Budapest conference took place. More than 200 scholars from all over the world convened in the Hungarian capital for a stimulating and productive meeting. See Rick Prelinger's photos of the conference at www.flickr.com/photos/footage/sets/72157605735933376/
NECS je European Network for Cinema and Media Studies, my jsme tam jeli kvůli archivům a pár rozhodně zajímavých příspěvků na tohle téma zaznělo. Blíže v dalším postu.
Zdá se, že se v Anglii vyprofiloval už klasický styl VJ show a po Zen TV a Hexstatic přijeli s remixem popkultury do Akropole Addictive TV. Filmy, vosumdesátky, vopice... mash-up, zábava.
The objective of creating access will be achieved in close collaboration between archives, academic institutions and ICT developers that form the consortium. The archives will supply their digital content; the academic institutions are the link to end-users and play an important role in defining the selection frame and in delivering the necessary context information.
Tématem letošního ročníku manchesterského festivalu Futuresonic, který reflektuje současné dění na poli digitální kultury byly social technologies – sociální technologie. V následujících příspěvcích se pokusím představit několik projektů, které mě osobně na festivalu nejvíc zaujaly.
Problematika dichotomie sféry online vs. offline, jejich vzájemné přelínání a působení byla jednou z opakujících témat na festivalu. Vícero projektů se snažilo umělecky stvárnit online svět ve světe reálném. Například projekt MySpace – YourSpace - OurSpace, tzv. analogová alternativa portálu Myspace.com. Výklad manchesterského obchodu se proměnil ve web stránku, na které si mohli zájemci manuálně založit své „Myspace“ stránky – objekty, které sami vytvořili.
Social networking weby a akademická sféra jsou úzce propojené už dlouho. Například i portál Facebook byl původně určen jen uživatelům, kteří měli emailovou adresu na harvard.edu. Portál Academici se zaměřuje právě na akademické a profesionální kruhy a má za cíl sdružovat profesionály na základě zájmových skupin.
Jednou z akcí v průběhu konference, o které bych napsal trochu víc, byly ukázky práce umělců a možná vědců pod hlavičkou Future of Sound. Martyn Ware (Heaven17, Human League), Brian Duffy (Modified Toy Orchestra) a další mluvili o své práci, inspiracích a možném vývoji hudby. 3D zvuk s 3D projekcí (nebo naopak?) ovládaný gesty tanečnice, střih videa pomocí hudby, hacknuté hračky jako nové hudební interfacy, třeba i povídající si mezi sebou, nebo převod mozkových vln v reálném čase na harmonickou relaxační hudbu.
Tenhle post by měl premiérově obsahovat dvě krátká videa z mobilního telefonu, mám i delší záznam na kameru, který se snad časem bjeví ve videoarchivu.
Trochu dost rozhozený jsem jel na futuresonic. Proč, to mohli tušit účastníci akce Nová Média. Mnohost perspektiv v Brně, kde sme měli prezentovat naše různé projekty a místo toho nic a na letáčku škrtnutá Lenka Dolanová.
Ale futuresonic. Spojení hudebního festivalu s konferencí o sociálních technologiích, networkovým uměním, diskuzemi a osobním "unplugged" setkáváním vytvořilo zajímavé inspirativní prostředí. Manchester překvapil velmi příjemným počasím a hromadou vychytaných hudebních klubů s otevřenými lidmi, opravdu úleva oproti často spíš zdeptávajícím akcím u nás. Nahrál sem krásně demagogického Richarda Stallmana, sepsal teorii emocionálních bariér v social networkingu a týmové spolupráci, podebatoval o reprezentaci znalostí v novém paradigmatu, seznámil se z propagátorem kulturní změny z Bogoty a dalšími, užil si Felixe Kubina, rezonace si.begga a tube jerka, přežil sem masakr venetian snares... pohoda. a sme zpátky.
Archív experimentálního filmu a videoartu Art-of-Memory-of-Art (AoMoA)
(něco jako manifest)
Archív Art-of-Memory-of-Art (AoMoA) částečně navazuje na archivační činnost The Vasulkas (Steiny a Woodyho) a zabývá se zejména kontextem vzniku a vývoje videoartu a experimentálního filmu od 60. let 20. století. Obsahuje heterogenní audiovizuální materiál, zejména pohyblivé obrazy, texty, fotografie, kresby, náčrty, zvukové soubory či dokumentaci nástrojů používaných umělci. Má být polem pro interdisciplinární výzkum, jehož struktura bude modifikovaná v interakci s uživatel(kam)i, prostorem pro (spolu)práci mezinárodního týmu vědkyň, výzkumníků, studentek, pedagogů či umělkyň a východiskem pro rozvíjení komunikace na základě sdílených zájmů.
Cílem je vynalézt strukturu, která by nejlépe vyhovovala propojení různorodého materiálu a obsahovala kolaborativní nástroje pro mezinárodní tým kurátorů, debatujících nad strukturou a obsahem archívu. Základ archívu tvoří zejména materiál shromážděný pro výstavu MindFrames v Karlsruhe, tedy díla tvůrců působících v letech 1973 – 1990 v Media Study v Buffalu (James Blue, Tony Conrad, Hollis Frampton, Gerald O'Grady, Paul Sharits, Steina a Woody Vasulkovi, Peter Weibel), který bude doplněn o další souvislosti z archívu The Vasulkas. Archív bude dále rozšiřován o materiály dokumentující vývoj českého a evropského experimentálního filmu a videoartu tohoto období a propojen s dalšími evropskými audiovizuálními archívy. Dalším z cílů je vyhledávání paralel se současnými audiovizuálními díly, která se nějakým způsobem vztahují k danému kontextu.
Historická obrazová paměť se může podobat fluidnímu prostoru vzájemně propojených a proměnlivých obrazů-objektů, vznášejících se v pouštní krajině video opusu Woodyho Vasulky Art of Memory (1987), podle něhož je archív pojmenován.
Starověké mnemonické systémy ars memoriae spočívaly ve vytváření imaginárních paměťových míst v podobě rozlehlých budov, do nichž si antičtí řečníci ukládali jednotlivé „objekty“: pak stačilo jen prostorem procházet, fragmenty paměti libovolně sbírat a sestavovat z nich řeč. Současná digitální technologie umožňuje vytvoření archívu s ne-hierarchickou strukturou, který by sloužil nikoliv pouze k ukládání materiálu, nýbrž ke společnému vytváření diskurzu. Archívu v podobě budovy s fluidní strukturou a pohyblivými stěnami, kterou může sdílet neomezený počet návštěvníků.
AoMoA = archívní horečka (Jacques Derrida: „Žádná touha, žádná vášeň, žádné úsilí, žádné nutkání, vskutku žádné opakované nutkání, žádné „mal-de“ nemůže vzejít pro člověka, který již tak či onak není en mal d’archive.“)
Zajimava akce vcera v IIM, sada na analyzu DNA pro stredni skoly, Paul Vanouse jako trochu ulitly kuchar, snad jen aby nezacal ucastniky ted zakerne zabijet onen neskodny virus (diky moji pritomnosti mohl zmutovat) nebo nezacli svetelkovat.. Lenka bude mit video.
